Část F: Obalové hospodářství

Část F - Obalové hospodářství podle zákona č. 477/2001 Sb., o obalech

Účelem zákona o obalech je chránit životní prostředí předcházením vzniku odpadů z obalů, a to zejména snižováním hmotnosti, objemu a škodlivosti obalů a chemických látek v těchto obalech obsažených v souladu s právem Evropských společenství (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, Směrnice 2004/12/ES, kterou se mění směrnice 94/62/ES). 

Zákon o obalech se vztahuje na nakládání se všemi obaly, které jsou v České republice uváděny na trh nebo do oběhu, s výjimkou kontejnerů užívaných v silniční, železniční nebo letecké dopravě nebo při námořní nebo vnitrozemské plavbě podle mezinárodních smluv. Na nakládání s odpady z obalů se vztahují právní předpisy platné pro hospodaření s odpady.

Zákon je primárně zaměřen na snižování množství odpadu z obalů, a to jednak snižováním množství obalů absolutně (stanovením požadavku minimalizace hmotnosti a objemu obalů) a jednak stanovením požadavků na složení obalů (zvýšení recyklovatelnosti a využitelnosti). Problematiku obalů řeší komplexně, plně v souladu s hierarchií nakládání s odpady:

• předcházet vzniku odpadů a stanovit postupy pro snižování množství a škodlivosti odpadu z obalů,
• opakovaně používat obaly a podporovat systém ekologicky šetrných vratných lahví na nápoje,
• zajistit třídění a recyklaci odpadu z obalů,
• a zajistit využití odpadu z obalů.

Zákon je postaven na principu sdílené odpovědnosti (povinnými osobami jsou ti, kdo uvádějí obaly jak na trh tak i do oběhu a část povinností padá i na dodavatele obalových prostředků). Mezi hlavní povinnosti plynoucí ze zákona patří:

• §3 Prevence: povinnost předcházet vzniku odpadů z obalů minimalizací hmotnosti a objemu obalů. 
• §4 Podmínky uvádění obalů na trh: povinnost zajistit využitelnost (vhodnost pro využití) obalových odpadů (energeticky, recyklací či organickou recyklací. Část povinností je vyměřena i těm, kdo uvádějí na trh obalové prostředky. 
• §10 a §12 Zpětný odběr a využití odpadů z obalů: platí princip sdílené odpovědnosti. Povinné osoby zajišťují zpětný odběr obalových odpadů od spotřebitelů. Zajišťují využití a recyklaci obalových odpadů ve stanoveném rozsahu. 

Povinnosti podle §10 a §12 mohou povinné osoby splnit uzavřením smlouvy o sdruženém plnění s autorizovanou obalovou společností (EKO-KOM a.s.) nebo přenesením těchto povinností na jinou osobu spolu s převedením vlastnického práva k obalu.

Kromě prováděcích právních předpisů hrají klíčovou roli pro plnění povinností plynoucích ze zákona také normy, na které se prováděcí právní předpisy odkazují.

Právní předpisy:

477/2001 Sb.	Zákon o obalech a o změně některých zákonů, v platném znění.
111/2002 Sb.	Nařízení vlády, kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů
116/2002 Sb.	Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu o způsobu označování vratných zálohovaných obalů
30/2021 Sb.	Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o obalech

Technické normy pro vyhodnocení, zda obal splňuje požadavky pro uvedení obalu na trh::

ČSN EN 13427	Obaly - Požadavky na používání evropských norem pro obaly a odpady z obalů
ČSN CR 13695-1	Obaly - Požadavky na měření a ověřování čtyř těžkých kovů a jiných nebezpečných látek přítomných v obalech a jejich uvolňování do okolního prostředí
ČSN CR 13695-2	Obaly - Požadavky na měření a ověřování čtyř těžkých kovů a jiných nebezpečných látek přítomných v obalech a jejich uvolňování do okolního prostředí
ČSN EN 13428	Obaly - Specifické požadavky na výrobu a složení – Prevence snižováním zdrojů
ČSN EN 13429	Obaly - Opakované použití
ČSN EN 13430	Obaly - Požadavky na obaly využitelné k recyklaci materiálu
ČSN EN 13431	Obaly - Požadavky na obaly využitelné jako zdroj energie, včetně specifikace nejnižší výhřevnosti
ČSN EN 13432	Obaly - Požadavky na obaly využitelné ke kompostování a biodegradaci - Zkušební schéma a kritéria hodnocení pro konečné přijetí obalu

Povinné osoby

Kdo jsou "povinné osoby"? 

Povinnými osobami jsou osoby, které uvádějí obaly na trh nebo do oběhu. Přitom nezáleží na tom, zda se jedná o výrobu či dovoz samotného obalu nebo o šíření  baleného výrobku. Zákon uplatňuje tzv. princip rozšířené odpovědnosti, tzn. že odpovědnost povinných osob za obal nekončí jeho prodejem spotřebiteli, ale trvá po celý životní cyklus obalu. Tímto způsobem se postupně přenáší odpovědnost za odpady z obalů z obcí a občanů na tyto povinné osoby. Zásadní myšlenkou zákona tedy je to, že právě osoby, které uvádí obaly na trh nebo do oběhu, mohou nejlépe ovlivnit parametry výrobku, materiál, z něhož je vyroben apod. a přijmout opatření, která povedou k omezení negativního vlivu obalu na životní prostředí. Výrobu obalů mohou ovlivnit ve prospěch levněji a technicky snáze recyklovatelných obalů, případně mohou zavést ekologicky šetrnou i levnější variantu vratných zálohovaných obalů. 

Zákon o obalech se vztahuje na všechny obaly, které jsou v ČR uváděny na trh nebo do oběhu, kromě přepravních kontejnerů užívaných v silniční, železniční nebo letecké dopravě nebo při námořní nebo vnitrozemské plavbě podle mezinárodních smluv. Jednoduše řečeno, obalem je vše, co slouží k pojmutí zboží, jeho ochraně, seskupení nebo k manipulaci s ním a také to, co slouží při nabídce zboží spotřebiteli. Obalem ve smyslu zákona nejsou výrobky sloužící k balení věci, která není zbožím.

Povinnosti související s podmínkami uvádění obalů na trh se týkají i obalových prostředků, tj. výrobků, z něhož je obal prodejní, obal skupinový nebo obal přepravní přímo výroben nebo který je součástí obalu sestávajícího se z více částí.