Změny v havarijním plánu, nový registr výpustí. Co vše přináší novela vodního zákona?

Přehled nejdůležitějších změn v kontextu novely vodního zákona č. 254/2001 Sb. s důrazem na malé, střední i velké firmy všech průmyslových odvětví. 

Na co se připravit v souvislosti s novelou vodního zákona č. 254/2001 Sb., který nabyla účinnosti 1. 8. 2024?

Novela v § 8 ulevuje pořadatelům různých dětských táborů (počet účastníků nepřesáhne 60 a věk do 15 let) s ubytováním převážně ve stanech. Tito nebudou muset mít povolení k vypouštění odpadních vod neobsahující nebezpečné závadné, zvlášť neb. závadné látky nebo prioritní látky vznikající při přípravě jídel, osobní hygieně při provozu tábora.

Registr výpustí

Novinku v § 19a tvoří tzv. Registr výpustí ze zdrojů znečištění do vod povrchových. Registr je ve správě Ministerstva životního prostředí a slouží jako informační systém veřejné správy a zejména vodoprávním úřadům správcům povodí, hasičům, inspektorům a dalším. Ambicí je, aby registr postupně zahrnoval všechny výpusti s vydaným povolením k nakládání s vodami, ale též o ty, kterým z různých důvodů toto povolení vydáno není. Smyslem je též snazší dohledání původce havárie. Do 31. 12. 2025 bude probíhat I. etapa mapování výpustí a do 31. 12. 2029 II. etapa mapování výpustí. 

Havarijní plán

Významné změny však novela přináší v § 39 vymezující závadné látky. 

• uživatelé závadných látek, kteří mají povinnost vypracovat havarijní plán, musí tento po schválení vodoprávním úřadem vložit též do ISPOP (zatím na to ale ISPOP není připraven)! Stávající havarijní plány schválené před 1.8.2024 se vloží do ISPOP při nejbližší aktualizaci havarijního plánu, nejpozději však do 31.7.2026.

Změnám se nevyhnula též definice havárie, která nově zní:

„Havárií je vždy závažné zhoršení nebo závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, nebezpečnými závadnými látkami podle části II bodů 1 a 9 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, prioritními nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními látkami a radioaktivními odpady nebo zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chráněné oblasti přirozené akumulace vod nebo v ochranném pásmu vodního zdroje.“ a dále „za součást havárie se považují rovněž technické poruchy a závady zařízení k zachycování, skladování, likvidaci, dopravě nebo odkládání závadných látek, které havárii předcházely a jsou s ní v příčinné souvislosti.“

§ 41 Povinnosti při havárii dostály významných změn v podobě zejména ohlašování. Dle novely ten, kdo způsobí nebo zjistí havárii je povinen ji neprodleně hlásit Hasičskému záchrannému sboru České republiky (dříve též Policii nebo správci povodí). Hasiči následně informují o havárii další úřady. 

• v kontextu nového znění § 40 a § 41 je též třeba provést aktualizaci ve vašich havarijních plánech 
• havarijní plány, které byly schváleny před datem účinnost zákona se taktéž vkládají do ISPOP. Přechodné období je 2 roky (tj. do 31.7.2026)! 

Vodní díla

§ 55a novelou upravuje při povolování (změnách) zohlednění překonání tohoto díla přenesením, splutím v místech užívání povrchových vod k rekreační plavbě. Tato změna by se měla dotknout zejména vodáků v podobě snazšího překonávání vodních děl na tocích. 

Dále se doplňují § 59a – Povinnosti vlastníků pozemků, na nichž se nacházejí vodní díla. Stávající povinnost vlastníka strpět jednorázovou náhradu na svém pozemku zůstává. Váže se však na pozemek jako služebnost ve prospěch vodního díla a není-li to možné ve prospěch vlastníka stavby vodního díla. Vodoprávní úřad vydává na žádost vlastníka osvědčení o splnění podmínek pro vznik služebnosti. 

Působnosti státních orgánů

V kontextu novely zákona se upravují též působnosti stavebních úřadů, povodňových orgánů, krajských úřadů, 

Sankce

Zvyšují se též sankce za porušení povinností při zacházení se závadnými látkami, a to jak pro fyzické osoby, tak též právnické osoby.